Nejvhodnější doba pro odběr kotěte k novému majiteli je tři měsíce po narození, což je dvanáct až třináct týdnů. Podle Vyhlášky 21/2013 Sb. o ochraně zvířat při chovu ze dne 23. ledna 2013, je minimální věk pro odběr koťat od kočky 84 dnů. Podle řádu Českých chovatelů koček je to třináct týdnů. Je to proto, že jsou koťata odstavená od matky, jsou schopna přijímat tuhou stravu, jsou řádně očkovaná a odčervená. Mají i osvojené hygienické návyky, sociální chování, základy vztahů k jiným kočkám, jiným zvířatům, k lidem.
Období mezi pátým až sedmým týdnem je důležité pro socializaci koťat. Vytvářejí si vztah k vlastnímu druhu a k druhům, se kterými přicházejí do styku. Dalším úskalím je očkování, které je pro ně velká zátěž. Děje se tak mezi osmým a devátým týdnem proti infekčním virovým onemocněním, ale je možné koťata očkovat až po odstavení, protože koťata přijímají v mateřském mléce všechny potřebné protilátky. Ochranné látky jsou aktivní až deset dnů po aplikaci. Druhá dávka vakcíny se opakuje za tři až čtyři týdny. To znamená, že kotě je v plné imunitě nejdříve ve 12 týdnech věku!
Předčasný odběr kotěte od matky přináší pro jeho zdraví velká rizika:
Kotě ještě není socializované, není připravené na samostatný život v nové rodině a tělíčko se vyrovnává s takovou změnou.
Mohou se u něj objevit i psychické obtíže. Místo veselého a zdravého koťátka bude mít nový majitel nevyrovnané a vystresované zvíře.
Každá změna prostředí je pro něj stres.
Nedostatečné očkování a odčervení způsobuje spolu se stresem větší možnost nákazy. Následná léčba v tak útlém věku nemusí být úspěšná.
SPRÁVNÉHO CHOVATELE POZNÁTE MIMO JINÉ PODLE TOHO, ŽE VÁM NIKDY NEPŘENECHÁ KOTĚ MLADŠÍ!
Autorka článku: Zuzana Goišová
Zdroje:
http://www.spokojenypes.cz/pes-s-pp-versus-bez-pp-v-cem-je-rozdil/?gclid=CPWvuaPO8M4CFU-6GwodIn8Cew
http://www.nekupujadoptuj.cz/
http://nemnozime.cz/
www.kotatko.net
Ne, ale může se to tak zdát. Realita je taková, že kříženci jsou „zdravější“ proto, že se u nich nedělají ony genetické testy a všemožná vyšetření, o nichž jsem se zmiňovala výše. Takže mohou být nemocní, jen o tom nevíte. Křížení rozhodně není zárukou lepších povah ani pevnějšího zdraví! V přírodě také na rozdíl od cíleného chovu funguje tzv. „přirozená selekce“, slabí jedinci většinou uhynou, přežiji jen ti silní a zdraví.
Toto je těžká otázka, má mnoho odpovědí a mnoho viníků – českou legislativou počínaje, po jakousi neschopnost lidí, zjistit si o dané problematice více…, ale nakonec je to vždy jen a pouze o nás. Protože: „Kde je poptávka, je i nabídka.“ Stále je bohužel ještě hodně lidí, kteří se řídí zejména podle „nízké ceny“ a „dostupné vzdálenosti“. Ostatní spojené věci nedomýšlejí. Bohužel nevědomost a lhostejnost lidí je v této problematice stále dost velká. Jistě znáte ve svém okolí někoho, kdo se v chovu a genetice neorientuje či množení (chov bez PP) podporuje. Nebo takového, kdo se ho sám účastnil.
Je to hrozné, ale ve chvíli, kdy od člověka prodávající kotě bez PP koupíte, podpoříte ho v tom, že jeho činnost MÁ smysl. Úplně stejně to platí v případě zachránění zuboženého zvířátka z množírny. Jakmile zaplatíte, tak si množitel mne ruce a nakryje kočku co nejdříve znovu. To, že neudá jedno, dvě, tři koťata z vrhu mu nevadí, jakmile nebudou dostatečně „roztomilá“, zbaví se jich. Proč je tedy nezachránit přímo od něj? Protože opět, jeho činnost tím podpoříte a on tyto zvěrstva bude dělat dál a o to četněji! Pokud je od něj nikdo dvakrát, třikrát, čtyřikrát nekoupí, tak už nenakryje. NEZAVÍREJTE OČI!
– kastrujte své kočky, darujete jim zdraví, pohodlí a spokojený život
– nemnožte další a další koťata jen pro svou vlastní radost
– podporujte kastrace venkovních koček
– šiřte informace dále
NENÍ TO PRAVDA! Kastrací kočce umožníme pohodlnější a spokojenější život a můžeme zamezit velmi častým zdravotním problémům. Kastrace kočky zabrání nechtěným porodům a snižuje vliv pohlavních hormonů na její chování. Tímto zákrokem lze také zabránit nebo alespoň minimalizovat problémy s chováním. U kocourů se o 90% snižuje teritoriálnost v podobě značkování zapáchající moči, rvaní s ostatními kocoury, dlouhé a žalostné naříkání. U koček změna v chování není až tak znatelná jako u kocourů, nicméně se neopakují říje, jež jsou pro kočku velmi vyčerpávající, je ve stresu – volá kocoura hlasitým „pláčem“, je v křeči – připravena pro krytí. Kočky mají jiný cyklus než lidé nebo psi a jsou uzpůsobené při říji zabřeznout. Pokud k tomu nedojde, tělo kočky se neumí vyrovnat s opakovanými hormonálními výkyvy a časem se to projeví zejména po zdravotní stránce, velmi často dochází k hnisavým zánětům dělohy (pyometrám), cystám a nádorům mléčných žláz a nádorům vaječníků. Nemusí se to projevit, dokud je kočka mladá a tělo si s oslabením poradí, ale třeba v pozdějších letech, kdy i náročné operace jsou větším rizikem pro celý organismus.
NENÍ TO PRAVDA! Kočka není jako člověk, netouží po koťatech. Kočka nijak netrpí, fyzicky ani psychicky, když nebude mít koťata. Naopak. V případě venku žijících koček je nekastrovaná kočka neustále nakrývána a rodí průměrně tři vrhy do roka, v každém vrhu průměrně tři koťata. Jedna toulavá kočka tedy za jeden rok porodí devět dalších koťat, o která se nemá kdo postarat. Reálně může být toto číslo mnohem vyšší. Je pravda, že mnoho divokých koťat se dospělosti nedožije. Často umírají v bolestech v důsledku nemocí či přemnožených parazitů. Jejich utrpení je možné zabránit právě včasnou kastrací dospělých koček. Březost, porod a neznalost problematiky chovu mohou znamenat zdravotní rizika pro ni i koťata. To nejlepší, co pro svou kočku můžete udělat, je kastrace.